Koncem března a začátkem dubna jsme měli v prvních třídách dvě vzácné návštěvy. Na jednu vyučovací hodinu se předškoláci z vranské a následně březovské mateřské školy stali školáky. Děti ze školky se rozdělily do dvou prvních tříd, a tak se nám na chvíli ve třídách ocitlo najednou i přes třicet dětí, což je opravdu hodně. Třídy, děti i paní učitelky to zvládly s radostí a noblesou. Setkání bylo velmi příjemné a všichni předškoláci za milé podpory paní učitelek předvedli, jak dobře jsou již na školu připraveni. Během hodiny jsme se pozdravili pohádkovou písničkou, každý se pokusil představit nejen jménem, ale přidal navíc, jaká je jeho oblíbená pohádka. Pokračovali jsme detektivním úkolem, kdy se děti měly pokusit přijít na to, jakou pohádku jsme si pro ně připravili. Nápovědou bylo několik indicií, se kterými jim pomáhali prvňáci. Šlo o dvě pohádky: O Smolíčkovi a O kůzlátkách. K pohádkám měly děti mnoho úkolů: předvídaly, co se asi stane, hledaly na obrázkových kartách geometrické tvary, počítaly zvířátka, odpovídaly na otázky, tleskaly a dupaly podle počtu předmětů, které našly, měly pojmenovat věci, které vidí a třeba i určit první hlásku u daných slov. Taková malá příprava na zápis. Na závěr se pak prvňáci chopili předškoláků a vzájemně si zadávali podobné úkoly. Myslím, že mohu alespoň za nás z prvních tříd říct, že to byl smysluplně strávený čas, kdy děti viděly, že je škola místo, kde nám spolu může být hezky a učit se vzájemně a být spolu jsou kouzla, která známe hlavně z pohádek. Ale stejně jako to právě v pohádce bývá, tak i ve škole zvoní zvonec a našemu setkání byl konec. Těšíme se na předškoláky jak 26. dubna na zápisu, tak hlavně v září, kdy už ve škole budou v nové roli zbrusu nových prvňáčků!
Za první třídy Bára Vavroňová
