Oslavu 20 let Ekoškoly ve Vraném jsme pojali velmi akčně. Na začátku jara děti z ekotýmu připravily myšlenkové mapy ke všem oblastem Ekoškoly, které se staly inspirací pro paní učitelky a pány učitele. Ti s jejich využitím a po společném školení připravili návrhy dílen pro projektový týden. Na základě motivačních anotací se pak děti napříč ročníky zapsaly k jednotlivým projektům a v průběhu týdne od 12. do 15. května si je společně naplno užili. Čtvrteční odpoledne 15. května bylo určené pro prezentaci výstupů ze všech projektů. Na školní zahradě, před školou i ve škole si mohli návštěvníci nejen prohlédnout, co všechno děti dokázaly, ale také si některé aktivity zažít na vlastní kůži (pod mikroskopem pozorovat bezobratlé živočíšky, čidly Pasco měřit teplotu, Ph nebo konduktivitu v jezírku, sít semínka bylinek do zeminy, řídit roboty VEX a sbírat s nimi tříděný odpad, zkoušet naprogramované domečky měřící rychlost větru, …)
Děkujeme našemu SRPŠ a MAS Dolnobřežansko za podporu našeho projektového týdne a odpoledne pro veřejnost.
Jak se daří našim potokům – Náš projektový tým prozkoumal 5 potoků v okolí Vraného nad Vltavou a celkem na 9 odběrových místech zjišťoval, které druhy bezobratlých živočichů v nich žijí. Přítomnost určitých druhů (např. larev plochých či hrabavých jepic, larev pošvatek či chrostíků se schránkou) indikuje čistou vodu, přítomnost jiných (larvy pakomárů, nitěnky, pijavky) indikuje vodu špinavou. Kromě toho jsme pomocí senzorů PASCO zjišťovali některé fyzikální či chemické parametry vody. Ukázalo se, že skoro všechny zkoumané potoky jsou poměrně čisté, trápí je ale nedostatek vody, kvůli dlouhodobému suchu. Výjimkou byl Zvolský potok, který velmi negativně ovlivnilo vyústění vod ze zvolské ČOV. Koukněte na video. Honza Vrtiška
Cesta trička kolem světa – v projektovém týdnu se žáci zapojili do projektu Globalizace – cesta trička kolem světa. Naučili se spolupracovat a přemýšlet o původu oblečení, které denně nosíme. Dozvěděli jsme se, co je to fast fashion, jaký má dopad na životní prostředí a proč jsou mikroplasty problém. Projekt nám otevřel oči k udržitelnějšímu způsobu života. Michaela Mařáková
Šetrný spotřebitel – projektu Šetrný spotřebitel se zúčastnili nadšenci téměř ze všech tříd druhého stupně. Ze zbytků látek jsme ručně šili tašky, čelenky, hračky a jiné výrobky. Z nepoužívaných skleněných nádob vznikaly originální stojany na tužky či vázy. Vyvrcholením naší práce byl SWAP, kdy se směňovalo tak, že každý poslal nějakou věc dál a jinou naopak získal. V úplném závěru společného času jsme provětrali zásoby jídla doma a uspořádali hostinu plnou šťavnatých a vitaminy nabitých smoothie, ovocných špízů, pomazánek a dalších dobrot. Lucie Urbanová
Zachraňme zítřek – v projektu Zachraňme zítřek byl žákům dán volný prostor pro různé typy zapojení – scénář, střih, taneční choreografie, ozvučení, až po výtvarnou/mechanickou tvorbu kulis a rekvizit. Celkem se zapojilo 22 dětí od 5.-9. třídy pod vedením učitelek Michaely Poduškové a Štěpánky Hrbkové. Společně jsme s dětmi pracovali na posílení týmové spolupráce, rozvoji estetického cítění a tvořivosti, propojení environmentální výchovy s uměleckými obory a zvýšení motivace žáků díky zážitkovému učení. Žáci si vymysleli příběh o Edovi, obyčejném chlapci, který může být kdokoli z nás. Podařilo se ho přesvědčit, že jeho chováním příroda trpí? Podívejte se na video. Štěpánka Hrbková
Ekobot – v rámci projektu EKOBOT jsme se pustili do boje s odpadem. Naši odvážní konstruktéři a programátoři se rozhodli naučit roboty ze stavebnic VEX IQ a VEX GO, jak správně třídit a rozvážet odpad. Úkol jsme dokonale splnili. Při prezentaci pro veřejnost se po dráze proháněli jak naprogramovaní EKOBOTI, tak roboti řízení našimi mladými a nadějnými konstruktéry. Martin Caudr
Bezpečně do školy – sdíleli jsme naše trasy, kterými chodíme do školy. Postavili jsme si model města a tvořili různé dopravní situace, při kterých jsme si připomněli pravidla silničního provozu a význam dopravních značek. Vydali jsme se společně do terénu a zjišťovali, jak bezpečná je cesta do školy, kterou jsme vyhodnotili jako nejvyužívanější. Pozorovali jsme dopravní situaci před školou a v okolí školy. Navrhovali jsme opatření, která by mohla přispět k bezpečnější cestě do školy a hlavně před školou. Radka Chaloupková
Modrý poklad – v rámci projektu Modrý poklad se žáci vydali po stopách vody v krajině. Se studnařem si vyzkoušeli hledání pramenů pomocí virgule a seznámili se s tím, jak voda putuje do domácností i co se s ní děje po použití (video). Navštívili Podolskou vodárnu, kde se dozvěděli o procesu čištění vody a sílu vody na vlastní oči poznali ve vodní elektrárně ve Vraném. Děkujeme za příjemně strávený týden a těšíme se na další společné zážitky. Lenka Pašková
Reklama nebo past – v projektu „Reklama nebo past?“ jsme zkoumali vliv reklamy na naše rozhodování a životní prostředí. Zjistili jsme, že reklama často používá triky, které nás nenápadně ovlivňují, a že není vždy tak nevinná, jak se zdá. Rozlišovali jsme, které výrobky jsou šetrné k planetě, a vytvořili plakát s radami, jak reklamám nepodléhat a nakupovat s rozmyslem. Reklamy jsme nejen analyzovali, ale i sami tvořili pomocí aplikace Stop motion, což nám pomohlo pochopit jejich působivost i absurditu.
www.com.post – projektová skupina WWW.COM.POST se zvládla během čtyřech dnů dozvědět mnohé o technologii kompostování a biologických procesech, které v kompostu probíhají. Hned druhý den vyrazila prozkoumat provoz průmyslové kompostárny, kde si žáci mohli některé stroje vyzkoušet ovládat, porovnávali různou strukturu kompostu a jeho jednotlivých složek, a na závěr si sami namíchali substrát pro následnou výsadbu semen bylinek. Na odebraných vzorcích pak ve škole, pomocí čidel ze sad PASCO, měřili a porovnávali důležité parametry (teplotu, pH, vodivost, vlhkost), které jsou zásadní pro určení kvality kompostu. Naměřené hodnoty a závěry děti zpracovaly do protokolů. Poslední den se žáci připravovali na odpolední prezentaci výsledků svého projektu – tvořili shrnující video, zdobili květináče pro možnost odnést si zasazená semínka máty a bazalky, připravovali svůj „stánek“, do kterého mnoho z nich přišlo v průběhu čtvrtečního odpoledne pomoci. Jaroslava Hnátová a Tomáš Smrž
Ostrůvky života ve Vraném nad Vltavou – žáci v rámci šetření v obci zmapovali 4 vybraná stanoviště z hlediska rozmanitosti organismů. Zkoumali zastoupení jednotlivých skupin organismů – určovali pomocí aplikace a klíčů rostliny a živočichy. Naučili se pracovat se smýkací sítí a pastí na členovce. Vytvořili přehledné tabule se zjištěnými fakty, mapami a fotografiemi. Jana Boušková a Eliška Pašková
Zpěvník pro Zemi – v rámci projektového týdne se skupina žáků zabývala vztahem hudby a životního prostředí v projektu s názvem “Životní prostředí v hudbě”. Vyhledávali písně, které reflektují vztah člověka k přírodě, krajině a Zemi, a vytvořili vlastní tematický sborník s názvem Zpěvník pro Zemi. Součástí jejich práce byly také výtvarné ilustrace a krátké reflexe k jednotlivým skladbám. Vybrané písně si společně nacvičili a zazpívali – záznam z vystoupení si během závěrečné prezentace mohli návštěvníci přehrát na velkém tabletu. Projekt ukázal, že hudba může být silným prostředkem pro vyjádření vztahu ke světu kolem nás. Věra Liptáková
Vyhodíme to? Ne, sníme to! – během projektu „Vyhodíme to? Ne, my to sníme! Aneb jak neplýtvat jídlem“ děti zjistily, jak využít zbylé jídlo, části zeleniny či bylinky v rámci kreativního vaření. Z nabídnutých surovin skupinky dětí připravily chutná jídla: pažitkovou, mrkvovou a bramborovou pomazánku, těstovinový a čočkový salát, jablečný čaj ze slupek a citronádu. Slavnostně naservírované pokrmy všichni ochutnali při společné hostině. Paní Jahodová ze školní jídelny profesionálně odpovídala na zvídavé otázky účastníků projektu. Nové informace žáci zpracovali do „Pěti zásad správného jedlíka“. Tereza Šepsová a Petra Holubová
ReUse! Druhá šance pro věci – během projektového týdne se žáci 1.–3. třídy věnovali tématu ReUse – znovupoužití věcí, které už doma nepotřebujeme. Společně jsme si povídali o důležitosti šetření přírody a hledali místa ve Vraném, kam lze věci darovat. Navštívili jsme knihovnu, Starou školu, knihobudku a další místa, kde jsme zjistili, co všechno tam přijímají. Děti poté vytvořily letáčky a brožury s informacemi a obrázky, které jsme šířili při prezentaci projektu mezi ostatní.
Psychologie, ekologie –
Jak se měří počasí a co je skleníkový efekt – v projektu “Jak se měří počasí a co je skleníkový efekt” jsme sestavili a pomocí desek Microbit naprogramovali 2 meteorologické stanice (teplota, vítr, vlhkost, UV záření, prašnost) a dva automatické samozavlažovací skleníky. Abychom viděli, jak se počasí opravdu měří a určuje, vystoupili jsme na nejvyšší horu Českého středohoří Milešovku (837 m n.m.). Petr Ševčík
Vzkaz v láhvi – děti se v úvodu projektu seznámily s pojmem recyklace a pochopily její význam a důležitost na základě vyhledaných informací a filmů. Následně si vyzkoušely výrobu vlastního ručního papíru. Navštívily místní čistírnu odpadních vod a přímo na místě se seznámily s jejím provozem. Všechny aktivity jsme průběžně dokumentovali a děti na závěr společně vytvořily lapbooky, ve kterých byla práce na projektu shrnuta. Vlasta Smetanová a Ivana Hereitová
Topopoetika – Projekt Topopoetika Vraného přinesl žákům jedinečnou příležitost spojit literární tvorbu s poznáváním historie a krajiny jejich domova. V úvodu se žáci v rámci čtenářské dílny seznamovali s básnickými texty, které tematizují vztah člověka k přírodě. Poté sami tvořili vlastní poezii, v níž vyjadřovali svůj osobní vztah k přírodě v okolí Vraného. Výsledkem celého procesu bylo vytvoření autorského videa, které propojilo poezii a dějiny do jedinečného pohledu na krajinu kolem nás. Karel Zoubek a Lenka Lodrová
Jídlo a my – na projektu „Jídlo a my“ si žáci zvolili, že chtějí připravit různé pokrmy a zjistit jejich uhlíkovou stopu. Ve skupinkách si vybrali recepty, které budou vařit a pomocí kalkulačky uhlíkové stopy spočítali, jaké suroviny se nejvíce podílejí na vzniku skleníkových plynů, a tedy na globálním oteplování. Provedli případnou modifikaci (např. náhradu hovězího masa za kuřecí) a pokrmy uvařili. Michal Mrlík
Psychologie a ekologie – co mají společného? Ochranu. Psychologie nikoli ochranu prostředí, ale ochranu vztahů – k druhým, k sobě, navzájem. Vzájemné propojení, sdílení, respektování. Nutnost rovnováhy… Milena Křížová Tichá
