Ve 2. B jsme se seznamovali s Památkou zesnulých a s oslavou původně keltského svátku Halloweenu. Tentokrát tradičně, netradičně. Děti přišly ve strašidelných kostýmech a připravily strašidlácké občerstvení, to ale už znaly z průběhu prvního roku ve škole. Letos jsme se ale pustili do dušičkových pokusů.
Během dne jsme o svátku, kterému lidově říkáme Dušičky, nejen četli. Šli jsme se také projít na vranský hřbitov, kde každý mohl zapálit svíčku na vybraný hrob. Zkusili jsme pomocí plamínku svíček odhalit tajné obrázky, které jsme kreslili pomocí citrónové šťávy. Pravda, některé obrázky zůstaly tajnými na věky, ale druháci vědí, že pokus je od slova zkoušet a pokusit se, a tak se nemusí ve všech případech vydařit. Měli jsme ale štěstí a alespoň některé části tajných obrázků se podařilo odhalit.
Velmi vydařeným pokusem byli „Samonafukovací duchové“ či dětmi nazvaný pokus „Bum“. Slovy jednoho z druháků „to byla naše první chemie.“ Balónky jsme nafoukli díky oxidu uhličitému, který vznikl smícháním jedlé sody do octu. Na některých se krásně objevili netopýři, duchové, dýně či jiné kreatury spojené s tímto obdobím. Děti si zaznamenávaly, své představy před zahájením pokusu, musely pracovat podle postupu, spolupracovat při přípravě, radovaly se a smály se při povedených i méně povedených realizacích a nakonec svými slovy vysvětlit, co se vlastně při tom „kouzlu“ dělo.
Byl to příjemný a kouzelný den, ze kterého si žáci odnesli zkušenost, kterou někteří hned odpoledne znásobili dalšími pokusy doma. A já jim za to nadšení a nabití pozitivní energií moc děkuji.
Bára Vavroňová
