Po vítězství v prvním kole v Babicích se vranský futsalový oddíl vydal bojovat do Nehvizd. Zde již nebylo slabých soupeřů a každý zápas se stával skutečnou výzvou pro chlapce. Přičteme-li k tomu, že hned tři hráči, kteří se podíleli na předcházejícím vítězství v Babicích, onemocněli a nemohli se turnaje zúčastnit, vidíme, jaký těžký úkol před vranskou školou stál. Co hůř, hned první zápas byl nalosován proti domácímu celku z Nehvizd, který si dělal ambice obhájit své loňské vítězství. Vrané sice inkasovalo hned ze začátku utkání, ovšem tým zabral a skóre obrátil. Zbývala minuta a půl dokonce, Vrané vedlo 3:2, jenže protější tým rychle vystřídal, vytvořil si přečíslení a záhy srovnal. Z prvního zápasu tak Vrané získalo pouze bod s hořkou příchutí.
Snad i kvůli smolnému začátku, snad kvůli vysoké marodce Vrané vůbec nezvládlo vstup do druhého zápasu proti Českému Brodu. První půlka dopadla 1:5. Vrané ovšem zbraně nesložilo a vyrazilo v druhé půlce do protiútoku, kdy přikovalo Český Brod na jejich půlce. Skóre se rychle vyrovnávalo a dvě minuty před koncem hlásala světelná tabule stav 4:5. Fotbal však postrádá logiku, a i přes značný počet šancí, nepodařilo se poslední gól přidat a Vrané tak poprvé ochutnalo porážku ve futsalovém turnaji.
Remíza s porážkou znamenala, že postup již není možný. To ovšem pro vranské neznamenalo nic a rozhodli se poslední zápas si co nejvíce užít. Málokdo by mohl v tuto chvíli rozeznat rozdíl mezi Barcelonou z let, kdy vyznávala styl tiki-taka a nikomu nepůjčili balón, a vranským futsalovým týmem. Tato krása vyústila vysokou výhrou nad Ondřejovem 5:0 a důstojným rozloučením s futsalovou ligou. Chlapcům ještě jednou díky za celou reprezentaci a výkony!
Karel Zoubek